Perleťové břímě

20. června 2017 v 15:00 | Den |  Básničky



V chladné vodě barvy tyrkysu,
poslouchám šum jemných vln.
Nehybně kličkuji kolem obrysů
ryb, kterých je přístav pln.


Život v moři, ač není sladký,
klidný ze dna zdál se být.
Aspoň dosud, než se mi nějaký
písek do úst stačil vrýt.


Legrace to vážně není,
mám ho přímo na jazyku.
Pořád škrábe, píše, svědí,
to si jen tak nezvyknu.


Dny, měsíce, léta plynou,
zrníčko je stále větší,
a to mou nechtěnou dřinou.
Větší, větší, větší…


Až to bolí to, tak moc to bolí!
Dostaňte to ze mě ven.
Jakby sypali mi ránu solí,
a zalili to benzínem.


Šlachy mých úst praskají,
pod tím tlakem zevnitř mě.
čelisti se vylamují…
Kdokoliv, zachraň mě!


Aaaachhh…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Nauesin Nauesin | Web | 25. června 2017 v 21:39 | Reagovat

Beautiful! OwO

2 Den Den | E-mail | Web | 26. června 2017 v 20:48 | Reagovat

[1]: Thx!! :-D

3 naoki-keiko naoki-keiko | Web | 27. června 2017 v 23:15 | Reagovat

Působí to na mě strašně roztomile :)

4 Den Den | E-mail | Web | 2. července 2017 v 1:34 | Reagovat

[3]: Mělo to znít hodně dětsky, tak aspoň že tak :-D Díky za odezvu :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama