Hurá zpět do civilizace!

2. srpna 2016 v 1:12 | Den |  Výkecy
Půlka prázdnin v háji a… hele, to skoro začíná jako minulej výkec! Moje mysl je momentálně tak moc v loji, že už ani nevím, jak mám originálně uvést článek. Teda né, že by se mi to někdy podařilo, že. Dnes ráno (šla jsem spát ve dvě a vstávala v pět kvůli jednomu konkrétnímu seriálu -- o kterém později, takže bomba -_-') jsem vyrazila směr město a můžu s hrdostí oznámit, že už mi netrčí sláma z vlasů a stres vyvolaný fóbií ze všeho, co bzučí a vznáší se, pomalu odeznívá. Ano, konečně se necítím jako člověk, co vylezl z podkamene. Pokud vás zajímají mé myšlenkové výlevy, směle pokračujte ve čtení! ;)


Home sweet home
Po příjezdu k sobě otci do městského bytu a zhodnocení, že chlapi naštěstí nejsou až takový čuňata, jak jsem se po celý měsíc obávala, jsem se přivítala s Kviďunkou a až tehdy jsem si uvědomila, jak moc mi ta moje malá sviňuše chyběla. Dokonce mě po tom měsíci i poznala a kousla mě jenom třikrát! Musím přiznat, že mi to tu chybělo. To bych samozřejmě nikdy nemohla říct před máti. Ta by mě hned začala osočovat, že jsem na otcově straně a… už se mi z toho zase dělá špatně.
Někdy mám prostě chuť oběma říct, ať se na to vyserou a mě ať ze svých problémů úplně vynechaj. Ono totiž bohatě stačí, když se člověk rozpovídá o svých kámoších ve městě a jak by si s nima chtěl dát sraz, aby byl hned vzápětí napaden, že nadržuje tomu druhýmu rodičovi, že se tu teda asi necítí jako "doma"… Ne, opravdu, díky mým milým rodičům se už vážně doma necítím, ani u jednoho z nich. Jsem tak trochu ztracená a nevím, jak se mám toho pocitu zbavit, protože za těchle podmínek -- který v sobě zahrnujou mimochodem i nonstop stres a tím pádem i vztek a bezmocnost -- já fungovat nemůžu. Ale to jste neslyšeli.

Moustached shipping material
Zjistila jsem, že moje úchylka na onoho knírouna se neprojevuje jenom skrz touhu toho dementa cosplayovat, ale i ho párovat. A to s čímkoliv, co se hýbe a má díru -- nedělám si srandu. On se totiž hodí ke každýmu: k rohatýmu Furymu, k bývalýmu závislákovi, k duchovi se sklonem k depresím, k zelené ruce a co je hlavní, k jednomu trapnýmu elfovi, kterej se mnou kurva nikdy nesouhlasí!
Okay, ještě než mě začnete kdo osočovat, tak mám pro tenhle pairing docela pádnej důvod... počkat, ne, vlastně nemám. Já už vůbec nevím, co se sebou mám dělat - neustále dávám do shipu postavy, který se sebou buďto nemaj nic společnýho, nebo se ze srdce nenáviděj. Nebo nejlíp oboje dohromady. Takže jsem vlastně snad jedinej člověk v celým vesmíru, kterej je tomuhle shipu zasvěcenej, yay! Za tohoto předpokladu jsem začala pilně tvořit a mám už tři slaďoučké obrázky, přičemž s jedním jsem se už stihla pochlubit na svém Instagramu. Můžete hádat, jak velký úspěch tento obrázek měl, haha! Už nikdy nepřidávám svoji úchylnou tvorbu na sociální sítě. Nikdy.

Emotional Rollercoaster
Po přečtení článku o korejských doramách od své senpai jsem sebrala veškeré odhodlání, které mi ještě zbylo po dohrání Undertale, a stáhla si první epizodu dramatu School 2013 (ano, budu teď Scars dělat reklamu, protože ten lajk na mým Insta mi udělal fakt radost, takže suck it!). Upřímně, každej díl jenom čekám, kdy se tam kdo konečně zabije. Nebo kdy tam někoho někdo zabije. Nakonec budu beztak první já, protože jsem momentálně u jedenáctého dílu a mám chuť páčit břitvu z holícího strojku.

Nejenom, že při čtení přiložených českých titulků mám chuť si vyšlehat oči z lebky - protože ten slovosled, ta gramatika, ty překlepy… ehhhhh... - ale on i děj je docela silný kafe. Je to na jednu stranu děsně traumatizující seriál, když se na to díváte jakožto budoucí pedagog, ale na druhou stranu to zase beru jako přípravu na to nejhorší a hledám v postavách učitelů inspiraci, kterou do budoucna nějak využiju (i když v duchu se modlím, abych tyhle triky nikdy použít nemusela, Bože, nedávej mi třídu spratků!). Btw, tomuhle seriálu asi věnuju článek, protože ke mně promlouvá na vyšším levelu, tak se mentálně připravte ;)



Mno, ráda bych toho napsala víc, protože vím, jak moc vás všechny zajímají moje emocionální výkyvy, ale už je zase jedna ráno a já mám před sebou ještě pět dílů toho zpropadenýho depresovače... tak mi držte palce a já se loučím!

Zatím! :)

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 S c a r s S c a r s | Web | 2. srpna 2016 v 14:40 | Reagovat

Vítej v civilizaci (jestli se tomu tak skutečně dá říkat). Chtěla bych ti napsat, ať si rodiče tolik nebereš k srdci, ale ono to někdy nejde, viď? :/ V tom případě přeju pevné, nebo spíše až ocelové nervy! :D

Hahaha kdybych nebyla v práci a naproti mě neseděla vedoucí, začala bych se hystericky smát. :D *very evil inside laugh* I když si tedy nepamatuju, že by na mě School 2013 působila tak depresivně, ale určitý nádech to jistě mělo. Nicméně mě hrozně těší, že se z jedné zkouškové epizody stal maraton. :D Ti dva jsou ale sladcí, jak jdou proti sobě, ale nakonec je to táhne k sobě, že? :D Úplně jsem jejich vztah zbožňovala. :D

LOL, až takovou radost ti udělal jeden lajk na instagramu? :D Je to docela vtipné, protože jsem tam vlezla po hodně dlouhé době, takže jsem to mohla klidně i minout. :D Náhodou to jako kresba vypadalo dobře, i když mi jejich backstory nic neříká. :D

2 Den Den | E-mail | Web | 3. srpna 2016 v 12:25 | Reagovat

[1]: Díky, Scars! :-) No, řekněme, že to ve mně vyvolalo nostalgii a spoustu vzpomínek, takže jsem si i pobrečela, no :-D Třeba na Vejcohlava a Třpytku něco sepíšu, tak Ti jejich vztah trochu přiblížím ;-) :D
Jo a připomeň mi, ať Tě zabiju, pokud se ještě někdy uvidíme osobně - už jsem totiž načala I Hear Your Voice, místo abych četla Tartuffa! :D

3 S c a r s S c a r s | Web | 4. srpna 2016 v 12:49 | Reagovat

[2]: Oh please, nezabíjej mě! :D A co že jsi se dala zrovna do I Hear Your Voice? :D Ahh, teď jsem si uvědomila, že tam hraje stejný herec jako ve School 2013. Asi se ti zalíbil co? :D Hehe, snad se ti to bude líbit a bude i nadále koukat na doramy. :D

4 Den Den | E-mail | Web | 6. srpna 2016 v 14:40 | Reagovat

[3]: ....... >.> Tsss, neee, tak to vůbec není...

5 Fractal Wolfie Fractal Wolfie | Web | 8. srpna 2016 v 23:33 | Reagovat

Ahoj,
díky moc za milé komentáře, potěšilo. :) Taky jsem si prohlédla tvé kresby a musím teda říct, klobouk dolů, fakt moc dobré. :D Nejvíc se mi asi líbí Delsin (a kašlu na anatomii), hlavně ta zeditovaná vylepšená verze.
Máš obecně velmi zajímavý blog, líbí se mi tu. :D

6 Den Den | E-mail | Web | 9. srpna 2016 v 0:08 | Reagovat

[5]: Není vůbec zač, já taky moc díky! :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama