Lhář

21. března 2016 v 22:03 | Den |  Básničky



K smíchu nám kdeco je, vlastně i my sami sobě
tak-tak po cestě s námahou chodíme rovně
brbláme o hovadinách
něco že tady snad smrděj koně
trajektorie našich kroků sinusoidě spíš je podobná.


Cítím, jak průsečík těžnic - tělo moje táhne mě k zemi
štěrk a asfalt škádlí, kůži protrhne chvílemi
válím se po kamíncích
v té zimě, přesto teplo je mi
s Tebou by mi teplo bylo i při Celsia mínus tisících.


Sleduju Měsíc a konečně vidím, jak okolo Země se točí
najednou stín, Tvé nohy mě jakoby obkročí
vidím Tvou tvář
navzájem zíráme si do očí
kdybys' chtěl, poznal bys' - jsem totiž děsněj lhář…

.
.
.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Karol Dee Karol Dee | Web | 22. března 2016 v 20:06 | Reagovat

Víc než povedený experiment. A teď už ta vzpomínka zůstane ukrytá ve slovech. :)

2 Ai Eater no Kuroyake Ai Eater no Kuroyake | E-mail | Web | 3. dubna 2016 v 14:02 | Reagovat

Souhlasím, vydařený experiment •^^• Mně nikdy básničky nešly (navždycky asi skončím jen u haiku =D), proto obdivuju lidi, kteří je umí psát =]

3 Den Den | E-mail | Web | 16. dubna 2016 v 19:06 | Reagovat

[1]: Pravda. Děkuji mockrát! :-)

[2]: Tak toho si moc vážím, díky! :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama